Michal byl přesvědčený, že číšník, který je obsluhuje, je mimozemšťan.
Komentoval každé jeho slovo i pohyb manželce Beátě. Ta sice byla na Michalovy extravagance zvyklá, ale tohle bylo i na ní už trochu moc.
"Všimla sis, jak nadzvedl obočí? Říkám ti, že to není člověk!", řekl polohlasem, takže to museli slyšet i starší manželé sedící u sousedního stolu. Zvědavě se už po několikáte směrem k nim podívali.
"Panebože, už zmlkni," zasyčela na něj.
"Podívej, jak drží tu sklenici," pokračoval Michal. "Žádný člověk takhle sklenici nedržel od doby, co vyhynuli neandrtálci."
Beáta si povzdechla. Michal byl jinak úspěšný programátor, který vydělával slušné peníze. Ale měl svoje ... zvláštnosti. Třeba tuhle posedlost mimozemšťany.
Michal jí vysvětlil, že podle studie, publikované před dvaceti lety - a zakázané ve všech oficiálních vědeckých publikací - se mimozemšťané mezi námi poznají tak, že nevydávají žádný stín.
Snažil se jí ukázat, že číšník právě tuto podmínku splňuje. Ale bylo to příliš složité …