AI umí dobře pomáhat a asistovat. Ale nahradit lidi jí ještě tolik nejde, tvrdí nová studie Microsoftu
Když se na konci osmdesátých let objevily první tabulkové editory, hodně lidí předpovídalo konec účetních. Místo toho se jejich počet jen v USA zečtyřnásobil: v roce 1980 jich bylo asi 340 tisíc, v roce 2022 odhadem 1,4 miliónu.
Podobně bankomaty měly nahradit pokladníky. Stal se pravý opak - počet zaměstnanců na pobočkách vzrostl. “Krabice” nahradily část práce, ale také ji zlevnily, takže vzniklo více poboček a ty zaměstnaly více lidí, věnujících se sofistikovanějším úkolům. Jen se jim už neříkalo pokladníci. (A ano, od roku 2007 počet lidí zaměstnaných na pobočkách bank v USA klesá, ale s tím už bankomaty nemají nic společného.)
Microsoft nyní analyzoval 200 tisíc konverzací s AI (bohužel z loňského roku, ale neaktuálnost vědeckých studií je daní za rychlý vývoj) a výsledky nově publikované studie vypadají skoro hrozivě: překladatelé, historici, autoři textů, zaměstnanci zákaznické podpory, datoví vědci či politologové - ti všichni skončili v žebříčku s vysokým skóre “aplikovatelnosti AI”.
Co je aplikovatelnost? Vědci tak říkají schopnosti AI dělat některé úkony místo lidí. Což lze v praxi dělat v zásadě dvěma způsoby: buď AI lidem pomáhá (asistuje), anebo je úplně nahradí (automatizuje).
Čímž se dostáváme k nejzajímavějšímu zjištění studie, a tím je paradox asymetrie: AI pokryje větší část práce jako asistent než jako náhrada. Ve 40 procentech případů se tyto dvě role ani nepřekrývají. Dobrý příklad je programování: AI umí kódovat, ale její role je klíčové v asistenci, ne v automatizaci.
Mnoho firem říká, že velkou část kódu dnes aktuálně píše AI (Microsoft, Anthropic), ale konzultanti McKinsey ve studii tvrdí, že 80 programátorských úkolů stále vyžaduje lidský dohled (a nechme stranou, že poradenství je rovněž profesí s vyskou “aplikovatelností”.
Zde je ta dobrá zpráva: lidi jsou stále obtížně nahraditelní, byť mnohdy dělají práci, kterou dnes lze jednoduše a dobře nahradit.
Další důležitá zjištění studie:
nejčastější využití AI je shromažďování informací a psaní textů
vysoká mzda nepredikuje vysokou aplikovatelnost
profese vyžadující fyzickou práci mají aplikovatelnost konzistentně nejnižší.
Plus důležitý dodatek: studie měří, co AI technicky umí, ne co z toho bude. Rozdíl? Obrovský. O realitě rozhodnou podnikatelská rozhodnutí, a ta zase určí trh. Budoucnost nebude o střetu AI versus lidé, ale o “AI + lidé” versus “co bylo dřív” Technologie mění práci, neničí ji. Mění ji však nepředvídatelně.
Vzpomínáte na stenografky? Po vynálezu diktafonu a jeho masovém rozšíření počátkem 20. století měly zmizet. Ale staly se sekretářkami. A poptávka v polovině 20. století byla tak vysoká, že jich byl nedostatek. Po nástupu kancelářského softwaru mnozí předpovídali konec sekretářek. Staly se asistentkami, vedoucími kanceláře či dokonce manažerkami. Původní práce zmizela, ale lidé ne.
Co tedy ze studie Microsoftu odnést? Sami autoři píší: “Naše studie měří, co AI technicky umí, ne jak bude využita”. A to se málokdo odvažuje odhadovat. Historie technologií je historie špatných předpovědí. Proč by nástup AI měl být výjimkou?
.
I o tom budeme mluvit se Sentou na naší AI show v Kině Atlas, a to už v úterý 25. listopadu 2025. Dvouhodinový program jsme připravili u příležitosti tříletého výročí spuštění ChatGPT v roce 2022. Zajistěte si lístky!
