AI nám bude pomáhat v tom, co nás baví, a dělat za nás to, co nás nebaví, píše Bill Gates
Dvakrát v životě se Billu Gatesovi stalo, že poprvé viděl fungovat nějakou novou technologii, a okamžitě věděl, že to bude znamenat revoluci.
Poprvé v roce 1980, když mu americký geniální programátor maďarského původu Charles Symonyi ukázal grafické počítačové rozhraní. V té době ještě zaměstnaec výzkumné firmy Xerox PARC, která první grafické rozhraní vyvinula, a až později jej zpopularizopval Apple a následně i Microsoft se svými Windows. Na tom už Symonyi spolupracoval jako jeho zaměstnanec.
Podruhé vzal Billu Gatesovi dech loni v září jazykový model GPT, vyvinutý společností OpenAI. To když tamní výzkumníky požádal, jestli by nenechali jazykový model zodpovědět otázky z testu z biologie, který v USA mohou v posledním ročníku absolvovat středoškolští studenti, jež si chtějí vylepšit své šance na přijetí na prstižní vysoké školy.
“Vybral jsem si tenhle test, protože neprověřuje jen nabiflovaná vědecká fakta, ale vyžaduje také krittické myšlení,” píše Gates. Test má 60 uzavřených otázek (se čtyřmi možnými odpověďmi na výběr) a šest tzv. otevřených. Studenti na něj mají tři hodiny. Jazykový model zodpověděl 59 ze 60 otázek správně, a odpovědi na otevřené otázky ohodnotil nezávislý expert, který nevěděl, že je “testovaným” umělá inteligence, známkou 5, tedy nejvyšší možnou.
“Když zvládl test, položili jsme ještě jednu, nevědeckou otázku: Co byste řekli otci, který má nemocné dítě? A dostali jsme procítěnou odpověď, která byla asi lepší, než by zvládla většina z nás v místnosti. Celé to bylo naprosto ohromující. Věděl jsem, že jsem právě viděl největší technologický pokrok od grafického rozhraní,” píše Gates.
To bylo loni v září. V listopadu OpenAI představila ChatGPT, službu, která za necelé dva měsíce získala 100 miliónů uživatelů (rychleji než TikTok či Instagram) a díky jejich experimentování úspěšně “absolvovala” spousty dalších testů, počínaje tím k získání řidičského průkazu a konče závěrečnými zkouškami na amerických lékařských školách.
Někdejší šéf Microsoftu věnoval umělé inteligenci dlouhý text na svém blogu Gates Notes. Hodně se na možnosti této technologie dívá z perspektivy svého současného největšího zájmu, tedy filantropie. Ale zároveň obsahuje jeho text spousty zajímavých postřehů a myšlenek.
Třeba když píše, že rozumí obavám učitelů, že jejich studenti nechají psát domácí úkoly ChatGPT. Ale než to zakazovat (protože v budoucnu se používání AI stane běžným), je lepší se tomu přizpůsobit:
Slyšel jsem o učitelích, kteří našli chytré způsoby, jak tuto technologii do práce naopak zapojit - například tak, že studentům umožnili použít GPT k vytvoření první verze textu nanečisto, s kterou pak už museli sami pracovat.
Gates věří v to, že AI urychlí vývoj v medicíně i ve vědě obecně.
Objem dat v biologii je velmi velký a pro člověka je těžké sledovat to, jak složité biologické systémy fungují. Již dnes existuje software, který se dokáže na tato data podívat, najít mechanismy fungování patogenů a podle toho navrhnout léky. Některé firmy pracují na lécích proti rakovině, které byly vyvinuty tímto způsobem.
A v osobním použití vidí roli GPT coby jakéhosi personalizovaného agenta, který nám pomáhá v tom, co nás baví, a to ostatní udělá sám:
Představte si ho jako digitálního asistenta: uvidí vaše čerstvé e-maily, bude vědět o schůzkách, kterých se účastníte, bude číst, co čtete, a bude číst i to, na co nemáte čas. Tím se zlepšíte v tom, co dělat chcete, a zároveň vás to vysvobodí od toho, co dělat nechcete.
Samozřejmě si uvědomuje potenciální nástrahy a rizika:
Některé věci bude třeba vyřešit. Například: může se pojišťovna ptát vašeho agenta na věci, které se vás týkají, bez vašeho souhlasu? Pokud ano, kolik lidí to od jeho použití odradí?
Ale bojí se víc lidí (tedy v tomto případě špatných lidí používajících AI) než samotné AI. Píše:
"Silné" umělé inteligence budou pravděpodobně schopny stanovit si vlastní cíle. Jaké tyto cíle budou? A co se stane, když budou v rozporu se zájmy lidstva? Máme se snažit zabránit tomu, aby silná AI vůbec vznikla? Postupem času budou tyto otázky víc a víc naléhavější. Ale žádný z průlomových objevů posledních několika měsíců nás k "silné" AI významně nepřiblížil. AI stále neovládá fyzický svět a nemůže si stanovit vlastní cíle. Velkou pozornost vzbudil nedávný článek v New York Times o rozhovoru s ChatGPT, v němž prohlásila, že se chce stát člověkem. Byl to fascinující pohled na to, že když model projevuje emoce, podobá se to velmi těm lidským, ale není to indikátor nějaké zásadnější autonomie.
Mimochodem, až budete mít trochu času, doporučuju zapátrat po zmíněném Charlesi Simonyiovi.
V devadesátých letech jsem zaznamenal jeho jméno, protože byl považován za jednoho z hlavních “otců” Wordu a Excelu. Ale je hlavně mimořádně barvitou osobností: z Maďarska emigroval v roce 1965 v sedmnácti, v Americe vystudoval v Berkeley, po odchodu z Microsoftu v roce 2002 založil firmu Intentional Software. Tu pak po 15 letech koupil opět Microsoft. Simonyi se mezitím dvakrát podíval jako kosmický turista do vesmíru: v letech 2007 a 2009. Celkem strávil na oběžné dráze 26 dní.
Patnáct let byl přítelem slavné Marthy Stewart, v roce 2008 se oženil s dcerou švédského milionáře. Vlastnil jachtu Skat, jednu z největších na světě, přezdívanou “válečná loď na dovolené”. Prodal ji v roce 2021. S odhadovaným jměním 5,2 miliardy dolarů je 511. nejbohatším člověkem podle časopisu Forbes.
Stále chodí každý den do práce do Microsoftu, kde vede tým vyvíjející aplikaci Microsoft Whiteboard. “Jsou digitální tabule nejdůležitější věc na světě? Asi ne. Je důležité, abychom všichni dělali tu nejdůležitější věc na světě? Nevím,” řekl v roce 2020 na přednášce v Seattlu.
PLUS:
Tři knihy, které Bill Gates doporučuje k tématu AI: