A co vy, už jste prožili svůj "tah 37"?

Patnáct let “sedíte” nad úlohou, kterou jste si sami vymysleli. Je tak složitá, že je zařazená do sbírky nejtěžších matematických úloh v projektu FrontierMath, sloužících k testování schopností umělé inteligence. A pak přijde stroj a vyřeší ji. Elegantně.

Přesně to se stalo polskému matematikovi Bartozsi Naskreckimu z Univerzity Adama Mickiewicze v Poznani. Model GPT-5.4, představený před pár dny, vyřešil jeho úlohu - poprvé v historii! - v rámci testování na problémech čtvrtého, nevyššího stupně obtížnosti FrontierMath. Dosáhl celkového skóre 38 procent úspěšnosti.

Tohle je můj “tah 37”, říká Naskrecki.

To si zaslouží vysvětlení. “Tah 37” je odkaz na slavný moment z roku 2016, kdy hrál model AlphaGO proti mistrovi světa ve hře go. Vyhrál přesvědčivě poměrem čtyři ku jedné, ten zásadní moment však přišel v druhé partii ve 37. tahu.

Komentátoři i spousta odborníku si mysleli, že počítač prostě udělal chybu. Protože jinak byl ten tah nepochopitelný. Ale jak se v další hře ukázalo, ve skutečnosti byl geniální, a rozhodl utkání ve prospěch AI. Úřadujícímu mistru světa Lee Sedolovi nepomohlo ani to, že po tahu 37 opustil místnost a po návratu přemýšlel dalších 15 minut nad dalším tahem.

Od té doby se o “tahu 37” obrazně mluví vždy, kdy počítače udělají něco, co přesahuje našeho schopnosti a chápání. Ale pozor, musí jít o problém z vašeho oboru, který znáte a ovládáte. A daný problém i tak považujete za buď velmi obtížně řešitelný, anebo neřešitelný.

Je to ta nejbolestnější bariéra našeho potýkání se s AI. Je to úplně jiné, než když chceme, aby AI řešila problémy, které a) nás nebaví, nebo b) nezvládáme, protože jsou mimo naši odbornost a vzdělání. Případně obojí. Tam pomoc AI vítáme a oceňujeme.

Ale děsí nás, kdyžn je AI stejně dobrá nebo lepší než my v tom, v čem se sami považujeme za dobré. To je definice “tahu 37”, jako momentu, kdy začínáme uvažovat o tom, jestli AI změní náš svět k lepšímu, nebo k horšímu. Případně jak ho vlastně změní.

Protože “tah 37” je něco, co bereme velmi osobně.

S umělou inteligencí máme nevyřčenou dohodu. Chceme, aby dělala věci, které nás nebaví. Třídila emaily. Přepisovala poznámky. Generovala nudné reporty. Případně aby dělala věci, které neumíme a umět nechceme. Třeba překládala z jazyků, které neovládáme, kreslila obrázky, které bychom sami nenakreslili.

Když AI vygeneruje písničku ve stylu soulu padesátých let na můj text, je to skvělá a zábavná AI. Je to pohodlné a přínosné. Ale když napíše tenhle článek tak, že bude chytřejší, lépe srozumitelný a zábavnější než tato verze (kterou píšu sám), bude mi to nepříjemné.

Zpátky k Naskreckimu, který je špičkový matematik. A sám říká, že GPT-5.4 vyřešil jeho problém, který roky piloval, “krásně”. Není to ten případ, kdy počítače porážely matematiky hrubou výpočetní silou, zatímco “krásné” myšlení bylo stále výsadou lidí. Naopak, Naskrecki říká, že řešení působilo “lidsky” a že ukázalo “hlubokou intuici”.

To je přesně “tah 37”. Moment, kdy se s naprostou vážností a téměř až existenciální tíhou začínáme ptát: je umělá inteligence dobro, nebo zlo?

A ještě jednou, není to akademická otázka ani téma na konferenci. Je to osobní. Když AI řeší problémy, které nás nudí nebo vyčerpávají, je to nástroj. Když řeší problémy, které pro nás řeší specialisté, tedy jiní lidé, je to pomůcka.

Ale když řeší problémy, kterými se profesionálně definujeme, a jsou stejně dobří nebo lepší než my, je to ohrožení naší identity.

Naskrecki mluví o “osobní singularitě”. Né té obecné, těžko uchopitelné a ještě hůř definovatelné, o které se píše ve sci-fi. Tam je těžké říct, kdy přijde. A jak to poznáme. Ale svou “osobní singularitu” každý poznáme, o tom není pochyb. To vám garantuju, protože ten moment (když Claude 4.5 začal psát stejně dobře jako já) jsem loni zažil taky.

Myslím, že jsem se k tomu postavil podobně jako Naskrecki. Minimálně v tom, že jsem si

a) ten fakt přiznal. Což není úplně jednoduché, pokud jde o něco, co vás celý život nekonečně baví a v čem jste se vždycky považovali za dobré.

A b) je třeba si ohrožení přerámovat na příležitost. Ano, AI umí a bude umět spousty věcí dobře. Což může být šance pro nás dělat to ještě líp, zajímavěji atd. Přestat přemýšlet, v čem nás stroj “nahradí”, a zkusit přijít na to, v čem nás může “doplnit”.

Riziko je, že na to možná nepřijdeme.

Plus je tam ještě ta drobnost, které jste si asi všimli. GPT-5.4 vyřešil nejtěžší úlohy FrontierMath ve 38 procentech případů. To znamená asi ve čtyřech z deseti. Mimochodem, objevit takové úlohy, ve kterých AI modely v určitém procentu případů selhávají, je skvělé. Umožňuje je totiž používat je při testování například promptů či dalších způsobů, jak výkon AI zlepšit.

Když jsem před třemi lety začínal s workshopy, byla takovou úlohou pro GPT-3.5 moje oblíbená hádanka o kuřeti k obědu. Připomenu: maminka vří kuře, které váží kilo a půl kuřete. Kolik váží kuře?

GPT-3.5 dokázal tuto úlohu vyřešit v sedmi případech z deseti. Hrozně mě bavilo to lidem na workshopech ukazovat, a dokumentovat tím dvě věci. Že

a) AI je nekonzistentní, na což u počítačů nejsme zvyklí (Excel vám nikdy nenabídne různé výsledky, když budete mít stejná data a stejné vzorce)

a b) AI je chytřejší, než si myslíme, protože zmíněná hádanka je pro lidi překvapivě neintuitivní a těžká. Za dva roky, kdy jsem ji dával skoro na každém workshopu, ji “z voleje” vyřešili jen tři lidi.

Ale dnes ji “s prstem v nose” zvládnou všechny modely, aktuálně používané v chatbotech jako ChatGPT, Claude nebo Gemini. Tím chci říct, že se s největší pravděpodobností AI modely budou i nadále zlepšovat. A jestliže jsou dnes - například - někde plus mínus na úrovni nejlepších matematiků světa, budou - dost možná, skoro jistě - za pár let lepší.

Dnes je Naskreckis tále v pozici experta, který ví, co AI dělá. A dokáže ověřit, jestli navržené řešení je správné. Posuzuje stroj. Ale co za rok? Nebo za dva? Co se stane, až nebude AI řešit problémy na hranici řešitelnosti, ale daleko za ní?

Co se stane, až moment “tahu 37” absolvuje většina z nás, a vývoj se skoro jistě nezastaví? Bude to vysvobození, nebo konec? A jsme na to připraveni?

Jste vy?

.

AI nás irituje, protože

- nám vadí AI videa a obrázky všude na sítích

- nechceme číst články, které napsala AI

- nesnášíme kolegu, který stále říká, že “AI mi řekla, že ...”

AI nás straší, protože:

- některé věci umí líp než my

- možná nám vezme práci

- svět s AI možná nebude zábavný

AI nás zajímá, protože

- možná bude dělat věci, které nás nebaví

- a umožní nám víc dělat to, co nás baví

- budeme díky ní líp myslet a mít lepší nápady

Mezitím: malá bublina lidí používá AI jako stoprocentní profíci, staví si agenty a my jim pomalu přestáváme rozumět ... ale drtivá většina lidí stále používá AI nástroje jako “lepší Google”

Prostě: máme z AI smíšené emoce. A není divu, protože AI je dnes v podstatě tři věci najednou: obtěžující, znepokojující a fascinující. Není lepší to hodit za hlavu, a počkat, až dostaneme odpověď na otázku, jestli je AI opravdu důležitá, anebo je to jen bublina, která praskne? (Náš názor, jakkoli anekdotický: není to bublina a nepraskne.)

Jenže: za poslední měsíc se toho stalo víc než možná za celý loňský rok. Anthropic představil agentní týmy v Claude Opus 4.6. OpenAI vydalo GPT-5.3-Codex a tento týden přidalo GPT-5.4 s nativním ovládáním počítače. Google víc než zdvojnásobil reasoning výkon Gemini. Plus spousta sci-fi příběhů, například NASA nechala AI plánovat trasy roveru na Marsu.

Nechceme nikoho do ničeho nutit, ale tohle všechno je dobrá příležitost si v tom udělat pořádek a v klidu si tohle všechno promyslet.

Se Senta Cermakova děláme AI Masterclass od března 2023. A stále ho děláme, pod tím samým názvem a ve stejném formátu (4 hodiny workshopu lidí, kteří se sejdou v jedné místnosti), byť obsah je dnes kompletně a nevyhnutelně jiný.

AI Masterclass prošlo skoro 10 000 lidí. Ale teď poprvé říkáme nejen CO se dá dělat a JAK, ale taky PROČ některé věci nedělat. Protože v momentu, kdy AI umí skoro všechno, je nejdůležitější vědět, kde ji nepouštět ke slovu.

inspiruj.se/masterclass

PLUS nabízíme dva nové workshopy: jak si s pomocí AI vytvořit SECOND BRAIN a jak si (rovněž s AI, jak jinak) vytvořist svůj OSOBNÍ BRAND. Podívejte se na naši nabídku, zaregistrujte se a přijďte. Těšíme se na vás.