50 věcí, které (s největší pravděpodobností) nevíte, a já se je dozvěděl v roce 2021

V podcastu Čermák Staněk Comedy máme rubriku, která se jmenuje ŘEKNI MI, CO NEVÍM. Je to taková soutěž najít informaci, historku či pouhý fakt, které nejsou většinou příliš významné, a proto nejsou obecně známé, ale přesto jsou dostatečně zajímavé. Loni jsem poprvé nabídl 50 faktů za rok 2020, teď tedy celkem logicky navazuju 50 novými fakty, které jsem se dozvěděl v roce 2021.

1. Délku sezení pacientů u Sigmunda Freuda určoval na konci kariéry jeden z jeho psů čau čau. Když zívl a vstal, uplynulo přibližně padesát minut, a Freud pacientovi oznámil, že sezení je u konce.

2. Německý básník Gottlob Burmann (1737 - 1805) se proslavil tím, že nenáviděl písmeno “r”. Napsal 130 básní, ale v žádné z nich “r” není. Údajně se snažil “r“ eliminovat i z běžné mluvy a 17 let nevyslovil své příjmení.

3. Hruškovec přelahodný je český název pro avokádo. Houževnatec jedlý je houba šiitake.

4. V Holandsku a ve Flandrech existuje sdružení básníků, kteří píšou básně osamělým lidem, kteří zemřeli. Tyto básně se pak čtou na pohřbech. Sdružení založil v Amsterdamu v roce 2012 básník a performer Frank Starik (1948 - 2018), dnes působí v řadě měst. Funguje tak, že se básník obvykle vypraví s městskými úředníky do bytu nebo domu zemřelého, a snaží se pro svou báseň najít inspiraci.

5. Odborné přijetí Alzheimerovy nemoci překazila přednáška o masturbaci. Ta totiž následovala poté, kdy Alois Alzheimer objevenou nemoc svým německým kolegům v Tubingen 6. listopadu 1906 poprvé představil. Psychiatři se na další přednášku tak těšili, že nekladli vůbec žádné dotazy a někteří prý ani nedávali moc pozor.

6. Rychlochůze jako sportovní disciplína vznikla v Anglii v 17. století, kdy se šlechtici sázeli, kdo má rychlejšího lokaje. V 19. století to byl mezi sázkaři druhý nejoblíbenější sport, hned po koňských dostizích. Sázení bylo důvodem, proč se rychlochůze nestala hned od počátku olympijským sportem. Tím je od roku 1908.

7. Jedinou kočkou ve vesmíru byla francouzská Félicette, raketa s ní odstartovala 18. října 1963 z Alžíru. Vylétla do výšky asi 152 kilometrů, kde strávila asi pět minut ve stavu beztíže. Pak se loď s kočkou vrátila na Zem a s pomocí padáku bezpečně přistála. Let přežila, byť po dvou měsících ji vědci usmrtili, aby mohli pitvat její mozek. V roce 2019 byla ve Štrasburku v univerzitním areálu odhalena její socha.

8. Fotbalové míče byly do roku 1966 hnědé, což byla přirozená barva kůže. Dnešní nejčastější design (černé a bílé pětiúhelníky) vytvořila firma Adidas, a důvodem bylo to, aby byl míč lépe vidět v televizi.

9. Posledním francouzským vojákem, který padl v I. světové válce, byl Augustin Trébuchon. Němci ho zastřelili čtvrt hodiny před tím, než vstoupilo v platnost den podepsané příměří. Bylo to 11. listopadu 1918 v 10:45. V ruce měl depeší, kterou nesl pro ostatní vojáky. Ta zněla: “Nástup na oběd je v 11:30.”

10. Největší kancelářská budova na světě je Pentagon, sídlo amerického ministerstva obrany.

11. Nominativní determinismus je hypotéza, která říká, že jméno člověka ovlivňuje volbu jeho povolání. Nejznámější vědeckou prací věnovanou této tématice je studie “Nominativní determinismus v nemocniční medicíně”, která vyšla v odborném časopise The Bulletin of the Royal College of Surgeons of England v roce 2015. Jejími autory byli C. Limb, R. Limb, C. Limb a D. Limb. Všichni čtyři byli lékaři nebo studenti medicíny, jeden z nich se sepcializací na ortopedii. Limb je v angličtině “končetina”.

12. Nejprodávanější druhem tvrdého alkoholu je paj-ťiou. Pálenka z obilí (obvykle ze zkvašeného čiroku) se vyrábí v Číně a ročně se jí vypije 10 miliard litrů.

13. Plán amerického prezidenta Trumana získat nejúspěšnější vědce z poraženého nacistického Německa se jmenoval “operace kancelářská sponka”. V letech 1945 až 1959 se do USA přestěhovalo asi 1600 vědců a techniků.

14. Kdyby se podařilo vyléčit všechny případy rakoviny, průměrná doba života lidí by se prodloužila o 3,36 let. Je to mnohem méně, než lidé obvykle odhadují. Jde o tzv. Tauberův paradox, jehož vysvětlení je v tom, že jsme všichni smrtelní, a tak nakonec zemřeme na něco jiného, byť (v průměru) o něco málo později.

15. České úsloví “je důležité se z toho neposrat” nelze brát zcela doslova. Někdy to nevadí a i tak můžete dokázat velké věci. Švédský běžec Mikael Ekvall se stal známým kvůli sérii fotografií, které ukázaly, že během půlmaratonu v Goteborgu v roce 2008 dostal průjem, avšak závod kvůli tomu nevzdal ani nepřerušil. “Když vzdáte závod jednou, uděláte to pak znovu a znovu a znovu. Stane se z toho zvyk,” řekl novinářům. Z fotografií vznikla internetová meme, která tvrdila, že někdy je možná lepší se vzdát. Ale už se nevědělo, že tehdy osmnáctiletý Ekvall nakonec doběhl ve výborném čase (na celkově 21. místě), a o šest let později v půlmaratonu dokonce vylepšil švédský rekord.

16. Nulu nejde napsat římskými číslicemi.